Hrozbu, kterou antimikrobiální rezistence představuje, si neuvědomuje jenom Evropská unie. Touto otázkou se zabývá i mnoho zemí mimo Unii a nejrůznější mezinárodní organizace. EU ji řeší na nejvyšší politické úrovni. Jedním z klíčových prvků akčního plánu EU proti antimikrobiální rezistenci je právě mezinárodní spolupráce. Z nedávných prohlášení skupiny G7 (prohlášení z října 2015, června 2015, dubna 2016, listopadu 2017, června 2021), jakož i z prohlášení skupiny G20 (z května 2017, října 2018, října 2019, listopadu 2020, září 2021) vyplývá, že závažnost tohoto problému vyžaduje, abychom o něm šířili povědomí na mezinárodní úrovni a usilovali o koordinované globální řešení této otázky.
V globálním kontextu spolupracuje Komise úzce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a podílí se na realizaci globálního akčního plánu proti antimikrobiální rezistenci, který vydala WHO.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) hraje v této souvislosti zásadní úlohu, jelikož podporuje vlády, výrobce, obchodníky i další zúčastněné strany při přijímání opatření k minimalizaci používání antimikrobiálních látek a k prevenci rozvoje antimikrobiální rezistence. FAO rovněž revidovala svůj akční plán proti antimikrobiální rezistenci na období 2021–2025.
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) rovněž považuje antimikrobiální rezistenci za celosvětový problém, a to jak pro zdraví lidí, tak zvířat, a podporuje odpovědné a obezřetné používání antimikrobiálních látek, a by se tak zachovala jejich léčebná účinnost. OIE se zasazuje o prevenci antimikrobiální rezistence na celém světě prostřednictvím různých opatření, konkrétně podporou odpovědného a obezřetného používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství, zvyšováním poznatků v této oblasti a sledováním množství antimikrobiálních látek používaných při chovu zvířat.
Organizace WHO, FAO a OIE v boji proti antimikrobiální rezistenci spolupracují a zřídily tripartitní alianci pro otázky AMR, jakož i společný sekretariát této aliance. Tato aliance úzce spolupracuje s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) s cílem zohlednit environmentální rozměr této problematiky.
Na základě doporučení Meziagenturní koordinační skupiny OSN (IACG) o antimikrobiální rezistenci vznikají tři struktury globální správy antimikrobiální rezistence: Skupina globálních lídrů (Global Leaders Group neboli GLG), jež byla zřízena s cílem posílit globální politický impuls a vedoucí postavení v oblasti antimikrobiální rezistence, dále pak Nezávislý důkazní panel (Independent Panel on Evidence) a Platforma partnerství (Partnership Platform).
Komise a další evropské orgány včetně Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), rovněž úzce spolupracují s vládami a příslušnými specializovanými úřady Spojených států, Kanady, Norska a Spojeného království, a to v rámci Transatlantické pracovní skupiny pro antimikrobiální rezistenci (TATFAR).
Komise rovněž podporuje činnost Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž cílem je posuzovat hospodářský dopad antimikrobiální rezistence na základě přístupu „Jedno zdraví“. Jde o různé alternativy politických řešení antimikrobiální rezistence, jakož i o hodnocení nákladů na antimikrobiální rezistenci a posouzení dopadu daných politických opatření na trh práce a hospodářství obecně.
Na mezinárodní úrovni spolupracují země také prostřednictvím mezivládní pracovní skupiny pro antimikrobiální rezistenci, která je podřízena Komisi pro Codex Alimentarius.
