EU spolu s mnoha dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi uznává hrozbu antimikrobiální rezistence a řeší ji na nejvyšší politické úrovni a přijímá opatření, aby zvládla tuto naléhavou globální výzvu.
Mezinárodní spolupráce je klíčovým prvkem akčního plánu proti antimikrobiální rezistenci z roku 2017 a doporučení Rady o antimikrobiální rezistenci z roku 2023, které nastiňují opatření v zájmu většího zapojení EU do globálních iniciativ proti antimikrobiální rezistenci.
Z prohlášení skupin G7 a G20 (2024) vyplývá, že tento problém vyžaduje společné úsilí v oblasti globální správy, které se řídí přístupem „jedno zdraví“.
Komise na celosvětové úrovni úzce spolupracuje s čtyřstrannými organizacemi a čtyřstranným společným sekretariátem pro antimikrobiální rezistenci:
- Na provádění globálního akčního plánu v oblasti antimikrobiální rezistence se podílí Světová zdravotnická organizace (WHO).
- Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) hraje v této souvislosti zásadní úlohu, jelikož podporuje vlády, výrobce, obchodníky i další zúčastněné strany při přijímání opatření k minimalizaci používání antimikrobiálních látek a k prevenci rozvoje antimikrobiální rezistence. Organizace FAO revidovala svůj akční plán proti antimikrobiální rezistenci na období 2021–2025. Na 44. zasedání konference FAO byla přijata rezoluce konference FAO o řešení antimikrobiální rezistence v zemědělsko-potravinářských systémech.
- Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) se zabývá prevencí antimikrobiální rezistence na celém světě prostřednictvím různých opatření:
- podpory odpovědného a uvážlivého používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství s cílem zachovat jejich léčebnou účinnost jak u zvířat, tak u lidí
- hlubší znalosti a kvalitnějšího sledování množství antimikrobiálních látek používaných v chovu zvířat
- Program OSN pro životní prostředí (UNEP) pracuje na poskytování vědecky podložených důkazů, které mohou sloužit jako podklad pro strategie v oblasti antimikrobiální rezistence a zajistit, aby byly v reakci na antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“ odpovídajícím způsobem zohledněny environmentální rozměry. V prosinci 2025 byla na 7. zasedání Environmentálního shromáždění OSN (UNEA) přijata rezoluce o environmentálních rozměrech antimikrobiální rezistence.
Evropská komise podporuje mnohostrannou partnerskou platformu čtyřstranné aliance v oblasti antimikrobiální rezistence s cílem vytvořit společnou globální vizi a dosáhnout většího konsensu ohledně antimikrobiální rezistence, a aktivně se do ní zapojuje.
V září 2024 byly na druhém zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni věnovaném antimikrobiální rezistenci prostřednictvím nového politického prohlášení prezentovány globální závazky k řešení antimikrobiální rezistence, které byly potvrzeny členskými státy OSN a členskými státy EU.
Uveden je i závazek přijmout konkrétní opatření k řešení antimikrobiální rezistence ve všech odvětvích prostřednictvím přístupu „jedno zdraví“, který uznává, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí je neoddělitelně propojeno.
Kromě toho byly v listopadu 2024 na 4. celosvětové ministerské konferenci na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci v Saúdské Arábii přijaty závazky z Džiddy s cílem převést některé prvky politického prohlášení Valného shromáždění OSN do konkrétních opatření.
EU rovněž poskytuje rozvojovou kapacitu a podporuje opatření v oblasti antimikrobiální rezistence v zemích s nízkými a středními příjmy, a to prostřednictvím svěřeneckého fondu OSN sdružujícího více partnerů (MPTF), který podporuje provádění národních akčních plánů proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“.
Komise a další evropské orgány, včetně Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), rovněž úzce spolupracují s vládami a úřady Spojených států, Kanady, Norska a Spojeného království, a to v rámci Transatlantické pracovní skupiny pro antimikrobiální rezistenci (TATFAR).
Komise rovněž podporuje Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v jejím úsilí o posouzení hospodářského dopadu antimikrobiální rezistence na základě přístupu „jedno zdraví“.
Jde o různé alternativy politických řešení antimikrobiální rezistence, jakož i o hodnocení nákladů na antimikrobiální rezistenci a posouzení dopadu daných politických opatření na trh práce a hospodářství obecně (zprávy OECD 2023: Přijetí rámce „Jedno zdraví“ pro boj proti antimikrobiální rezistenci, Boj proti antimikrobiální rezistenci v zemích EU a EHP).
Kromě toho je EU silným zastáncem odpovědného používání antimikrobiálních látek a podporuje opatření s cílem snížit antimikrobiální rezistenci v potravinovém řetězci prostřednictvím pracovní skupiny Kodexu pro antimikrobiální rezistenci (TFAMR) v letech 2007–2011 a 2017–2021.
Výsledkem tohoto úsilí byly dvoje pokyny a kodex správné praxe, které jsou nyní k dispozici v konsolidované publikaci, jež mají vládám pomoci při navrhování a provádění účinných strategií pro zvládání antimikrobiální rezistence přenášené potravinami.
Výše uvedené příklady jsou pouze ilustrativní, nejde o vyčerpávající seznam probíhajících nebo plánovaných opatření.
