Hrozbu, kterou představuje antimikrobiální rezistence, si neuvědomuje jenom Evropská unie. Řeší se proto na nejvyšší politické úrovni a mnoho zemí mimo EU i mezinárodní organizace rovněž přijímají opatření v zájmu řešení této naléhavé globální výzvy.
Mezinárodní spolupráce je klíčovým prvkem akčního plánu proti antimikrobiální rezistenci z roku 2017 a doporučení Rady o antimikrobiální rezistenci z roku 2023, které nastiňují opatření v zájmu většího zapojení EU do globálních iniciativ proti antimikrobiální rezistenci.
Nedávná prohlášení skupiny G7 (říjen 2024) a skupiny G20 (říjen 2024) ukazují, že rozsah problému vyžaduje koordinované úsilí v oblasti globální správy v souladu s přístupem „Jedno zdraví“.
Na celosvětové úrovni Komise úzce spolupracuje s čtyřstrannými organizacemi a čtyřstranným společným sekretariátem pro antimikrobiální rezistenci:
- Na provádění globálního akčního plánu v oblasti antimikrobiální rezistence se podílí Světová zdravotnická organizace (WHO).
- Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) hraje v této souvislosti zásadní úlohu, jelikož podporuje vlády, výrobce, obchodníky i další zúčastněné strany při přijímání opatření k minimalizaci používání antimikrobiálních látek a k prevenci rozvoje antimikrobiální rezistence. Organizace FAO rovněž revidovala svůj akční plán proti antimikrobiální rezistenci na období 2021–2025.
- Světová organizace pro zdraví zvírat (WOAH) se zasazuje o prevenci antimikrobiální rezistence na celém světě prostřednictvím různých opatření, konkrétně podporou odpovědného a obezřetného používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství, aby se zachovala jejich léčebná účinnost, zlepšováním poznatků v této oblasti a sledováním množství antimikrobiálních látek používaných při chovu zvířat.
- Program OSN pro životní prostředí (UNEP) pracuje na poskytování vědecky podložených důkazů, které mohou sloužit jako podklad pro strategie v oblasti antimikrobiální rezistence a zajistit, aby byly v reakci na antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“ odpovídajícím způsobem zohledněny environmentální rozměry.
Evropská komise podporuje mnohostrannou partnerskou platformu čtyřstranné aliance v oblasti antimikrobiální rezistence, která má pomoci vytvořit společnou globální vizi a dosáhnout většího konsensu ohledně antimikrobiální rezistence, a aktivně se do ní zapojuje.
V září 2024 se konalo druhé zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci s cílem zvýšit globální závazky k řešení antimikrobiální rezistence. V novém politickém prohlášení, které schválily členské země OSN, včetně členských států EU, je uveden závazek přijmout konkrétní opatření k řešení antimikrobiální rezistence ve všech odvětvích prostřednictvím přístupu „Jedno zdraví“, který uznává, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí je neoddělitelně propojeno.
Kromě toho byly v listopadu 2024 na 4. celosvětové ministerské konferenci na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci v Saúdské Arábii přijaty závazky z Džiddy s cílem převést některé prvky politického prohlášení Valného shromáždění OSN do konkrétních opatření.
EU rovněž poskytuje rozvojovou kapacitu a podporuje opatření v oblasti antimikrobiální rezistence v zemích s nízkými a středními příjmy, zejména prostřednictvím svěřeneckého fondu OSN sdružujícího více partnerů (MPTF), který podporuje provádění národních akčních plánů proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „Jedno zdraví“.
Komise a další evropské orgány, včetně Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), rovněž úzce spolupracují s vládami a příslušnými specializovanými úřady Spojených států, Kanady, Norska a Spojeného království, a to v rámci Transatlantické pracovní skupiny pro antimikrobiální rezistenci (TATFAR).
Komise rovněž podporuje činnost Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž cílem je posuzovat hospodářský dopad antimikrobiální rezistence na základě přístupu „Jedno zdraví“. Jde o různé alternativy politických řešení antimikrobiální rezistence, jakož i o hodnocení nákladů na antimikrobiální rezistenci a posouzení dopadu daných politických opatření na trh práce a hospodářství obecně (zprávy OECD 2023: Přijetí rámce „Jedno zdraví“ pro boj proti antimikrobiální rezistenci, Boj proti antimikrobiální rezistenci v zemích EU a EHP).
Kromě toho je EU silným zastáncem odpovědného používání antimikrobiálních látek a aktivně podporuje opatření ke snížení výskytu a šíření antimikrobiální rezistence v potravinovém řetězci prostřednictvím pracovní skupiny Codexu pro antimikrobiální rezistenci (TFAMR) v letech 2007–2011 a 2017–2021. Výsledkem tohoto úsilí byly dvoje pokyny a kodex chování, které jsou nyní k dispozici v konsolidované publikaci s pokyny, jež mají vládám pomoci při navrhování a provádění účinných strategií pro zvládání antimikrobiální rezistence přenášené potravinami.
