Přejít na hlavní obsah
Public Health

Dárcovství orgánů

Transplantace orgánů se jakožto způsob léčby používá stále častěji, avšak hlavním omezujícím faktorem zůstává nedostatek dostupných orgánů.

Nejčastěji transplantovaným orgánem jsou ledviny. Transplantací se řeší finální stádia onemocnění ledvin. K dalším často transplantovaným orgánům patří játra, plíce a srdce, transplantovat umíme i tenké střevo a slinivku a další transplantační postupy neustále vznikají.

Všechny orgány lze darovat po smrti, žijící dárci mohou darovat jednu ledvinu a část jater.

Evropská komise poskytuje finanční prostředky na projekty nebo společné akce s vnitrostátními orgány týkající se látek lidského původ. Opatření se zaměřují na podporu mandátu EU týkajícího se bezpečnosti a kvality, ale slouží také k prosazování jiných politických priorit, jako je zlepšování dostupnosti látek lidského původu nebo účinnosti systémů zdravotní péče při podpoře dárcovství a dodávek.

Evropská komise podporuje příslušné vnitrostátní orgány tím, že usnadňuje sdílení informací mezi nimi (zejména během pandemie covidu-19), a to včetně pokynů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Plánuje rovněž další opatření na podporu dárcovství, a to zejména v těchto dvou směrech:

  1. podpora zemí EU a dodržování povinnosti podávat zprávy, jak je stanoveno v příslušné směrnici
  2. podpora prostřednictvím grantů v rámci programu EU pro zdraví (EU4Health) a finanční podpora pro odborné subjekty
     
Infographic - Organs

Související právní předpisy

Právní rámec vymezující normy kvality a bezpečnosti transplantací orgánů stanoví směrnice 2010/53/EU (evropská směrnice o orgánech určených k transplantaci).

Tato směrnice stanoví kvalitativní a bezpečnostní normy uplatňované u darovaných lidských orgánů. Vztahuje se na všechny jednotlivé kroky transplantačního procesu od darování, zprostředkování a testování, až po manipulaci a distribuci.

S cílem napomoci provádění tohoto základního aktu Evropská komise v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány zemí EU navrhla a přijala směrnici Komise 2012/25/EU, která se týká informačních postupů pro výměnu lidských orgánů určených k transplantaci mezi členskými zeměmi EU.

Návrh Evropské komise týkající se této směrnice doplnilo posouzení dopadů. Jako základ pro stávající právní předpisy posloužilo usnesení 2007/2210, závěry Rady č. 15332/07 SAN o dárcovství orgánů a transplantacích, sdělení Komise KOM (2007) 275konzultace na téma dárcovství orgánů a transplantace.

Obecné pokyny

Evropská komise úzce spolupracuje s odbornými institucemi, jako je Rada Evropy (RE)Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), a společně připravují praktické pokyny pro transplantační zařízení a organizace zabývající se zprostředkováním, aby jim provádění tohoto závazného právního rámce usnadnily.

Koordinace a provádění

Za provádění právních předpisů EU a uplatňování v nich obsažených norem jsou odpovědné příslušné vnitrostátní orgány. Evropská komise pořádá pravidelné schůze s jejich zástupci s cílem usnadnit komunikaci, výměnu osvědčených postupů a dosáhnout společného porozumění o provádění směrnic.

Pravidelné průzkumy, které příslušné orgány provádějí, poskytují Evropské komisi podklady pro přípravu zpráv o aktuálním stavu provádění právních předpisů.

Příležitostně vydávají příslušné vnitrostátní orgány zemí EU prohlášení k tématům společného zájmu:

Akční plán

Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009–2015): posílená spolupráce mezi členskými státy napomáhá zemím EU při řešení nedostatku orgánů, ke zdokonalování transplantačních systémů a ke zvyšování kvality a bezpečnosti transplantačních produktů. V jeho rámci byl stanoven společný směr, který země EU v této oblasti sledují, aby posílily svou činnost na vnitrostátní úrovni, a slouží jako základ pro řadu akcí financovaných EU. Během provádění (2009–2015) vzrostl počet transplantací v zemích EU o 4 600 zákroků ročně.