I když výzvy neustále přicházejí nové, naše snaha nepolevuje – seznamte se s prací vědeckého výboru, který se snaží odstranit z kosmetických prostředků nežádoucí složky
Qasim Chaudhry, předseda Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (SCCS)
Státy Evropské unie jsou významnými vývozci kosmetických prostředků a potřeb osobní péče do celého světa. Aby si toto postavení udržely, musí být jejich výrobky nejen inovativní a konkurenceschopné, ale musí také splňovat přísné bezpečnostní a kvalitativní normy. K dodržování těchto norem, které představují celosvětový referenční standard jakosti a bezpečnosti kosmetických přípravků, se zavázaly jak regulační orgány, tak výrobci.
Posuzování bezpečnosti kosmetických přísad v rámci nařízení o kosmetických přípravcích provádí Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (dále jen „VVBS“), což je nezávislé sdružení odborníků z různých zemí EU. Jedná se o velmi důkladný proces, který zohledňuje vlastnosti složek kosmetického přípravku, pravděpodobný způsob a rozsah expozice spotřebitele a také potenciální škodlivé účinky. Při stanovování bezpečných limitů expozice se musí brát v úvahu rovněž zranitelné a vysoce ohrožené skupiny obyvatel.
V posledních letech se provádění těchto bezpečnostních zkoušek značně zkomplikovalo. Právní předpisy EU týkající se kosmetických výrobků totiž zakázaly testy na zvířatech a marketing produktů, které obsahují složky testované na zvířatech od července 2013, takže získávání údajů o bezpečnosti se nyní děje jinými způsoby, jako například kultivováním buněk či pomocí počítačových modelů. Kromě toho se objevily nové formy přísad (např. nanomateriály), u nichž nejsou výsledky výzkumu o možných zdravotních rizicích vždy k dispozici.
Držet krok s platnými právními předpisy mají problém i veřejné orgány a kosmetický průmysl. VVBS proto zveřejňuje pokyny, které jim s dodržováním příslušných předpisů pomáhají a které představují podrobný rámec pro posuzování bezpečnosti kosmetických přípravků v Evropě. Tyto pokyny jsou pravidelně revidovány s ohledem na nové poznatky, nástroje a technické postupy. V nedávné době zveřejnil výbor kontrolní seznam pro žadatele, který jim usnadňuje zasílání úplné dokumentace, což šetří všem čas i energii.
Díky zjištěním výboru může Komise informovaně rozhodnout, zda povolí či nepovolí používání určité přísady do kosmetických prostředků a za jakých podmínek. Účelem je omezit nebo vyloučit použití jakýchkoliv škodlivých přísad v kosmetických přípravcích, zejména těch, které mohou být karcinogenní, mutagenní či toxické nebo které se mohou v těle po delší době nahromadit.
Práce výboru sice není moc na očích veřejnosti, má však vliv na každodenní život obyvatel EU. Věděli jste například, že na každý přípravek k barvení vlasů, jehož použití bylo v Unii povoleno, bylo na základě stanoviska VVBS téměř dvakrát tolik těchto přípravků zakázáno? Výbor právě dokončil první rok svého nového pětiletého funkčního období. Je mi ctí být jeho předsedou v době, kdy jsme mezi sebou přivítali také nové členy. Společně máme značné vědecké znalosti a zkušenosti a rádi je dáváme do služeb veřejnosti.
Využívání subhumánních primátů ve výzkumu a testování
Dne 2. června 2017 Evropská komise a její Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (SHEER) zveřejnily konečné stanovisko o „Potřebě využívání subhumánních primátů při biomedicínském výzkumu, výrobě a testování produktů a zařízení“, které představuje aktualizaci stanoviska z roku 2009.
Od roku 2009 se objevily alternativy a možnosti, jak dále využívání subhumánních primátů omezit. Výbor SHEER však uznává, že pro některé druhy výzkumu je používání subhumánních primátů stále nezbytné. V případech, kdy jsou subhumánní primáti ve výzkumu považováni za nenahraditelné (o tom se však rozhoduje u každého případu zvlášť), výbor SHEER zdůrazňuje dodržování zásady nahrazení a omezení používání zvířat a šetrné zacházení s nimi.
Tato zásada znamená, že se používání subhumánních primátů musí pokud možno omezit nebo nahradit schůdnými alternativami a vědecké postupy, péče o zvířata a zacházení s nimi se musí zlepšit. Provádění této zásady nyní vyžadují také předpisy EU.
Nové stanovisko se zabývá různými oblastmi výzkumu, kde se subhumánní primáti stále používají, a zkoumá možnosti, jak výše uvedenou zásadu uplatnit ve výzkumu. Nabízí celkem 23 doporučení, jak překonat stávající překážky a zásadu realizovat.
Další informace:
- Informační přehled alternativ ohledně využívání subhumánních primátů v lékařském výzkumu
- Testy na subhumánních primátech – shrnutí na webu
- Úplné znění stanoviska
Jsou germicidní výbojky a jiné UV-C lampy bezpečné?
Ultrafialové záření C (neboli UV-C) produkuje Slunce. Jedná se o nejkratší z ultrafialových vlnových délek v rozmezí od 280 do 100 nanometrů. Čím je vlnová délka kratší, tím větší dopad může ultrafialového záření mít na lidské zdraví. Přirozené UV-C je však předtím, než dosáhne zemského povrchu, téměř úplně „odfiltrováno“ v atmosféře, takže představuje pro člověka minimální riziko.
Uměle vyráběné UV-C záření se po celá desetiletí úspěšně používá jako germicid a baktericid ve stále větším počtu zařízení, jako jsou různé vzduchové systémy, čistírny odpadních vod či klimatizační zařízení. Používá se rovněž při produkci potravin a nápojů a v nemocnicích ke sterilizaci nástrojů, pracovních ploch a vzduchu. Většinou se jedná o uzavřené systémy, kde nehrozí riziko přímého vystavení osob UV-C záření. Roste však využití UV-C lamp, což zvyšuje riziko potenciálního dopadu na zdraví osob v důsledku nehody nebo dlouhodobé, rozsáhlé expozice.
Evropská komise proto požádala nezávislý Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (SHEER), aby připravil posouzení rizik týkající se využívání UV lamp. Ve svém konečném stanovisku ohledně „biologických účinků UV-C záření se zvláštním zřetelem na UV-C lampy“ výbor zdůraznil, že náhodná akutní expozice záření z UV-C lampy může způsobit kožní a oční problémy. Došel však k závěru, že neexistuje dostatek údajů, aby se dalo určit, na jaké úrovni expozice může k takovému poškození dojít. Je proto třeba provést další testy u široké veřejnosti a osob pracujících v blízkosti UV-C lamp. Zejména je třeba vypracovat studie ohledně expozice člověka za běžných podmínek používání a dlouhodobé expozice ultrafialovému záření z UV-C lamp.
Musíme být vždy připraveni na nejhorší – nové pokyny pro posuzování rizik během přeshraničního ohrožení zdraví lidí chemickými látkami
Když dojde ke katastrofě, bývá někdy složité činit jasná a rychlá opatření. Proto existují protipožární cvičení a proto Evropská komise naplánovala posouzení rizik pro případ vážného chemického ohrožení mezi dvěma či více státy.
Pravidla pro řešení bezpečnostních událostí a skutečného či potenciálního vážného ohrožení zdraví mezi státy stanovuje rozhodnutí 1082/2013/EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách. Pokud je zapotřebí koordinovaná reakce na úrovni EU, musí Komise co nejrychleji vědět potenciální závažnost ohrožení, a zda jsou k dispozici okamžitá opatření v oblasti veřejného zdraví, která je třeba přijmout.
Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (SHEER) má za úkol vypracovat rychlé posouzení rizik. Komise také výbor vyzvala, aby připravil pokyny pro vypracování tohoto posouzení rizika v případě katastrofy. Tato katastrofa může být způsobená člověkem (např. úmyslný útok či vykolejení vlaku), nebo může být přírodní (např. sopečná erupce).
Připravené pokyny zahrnují spolehlivý mechanismus pro účinné řešení přeshraničních zdravotních hrozeb a dále nezávislé a autoritativní poradenství v nouzových situacích, jež počítá se zřízením stálé pracovní skupiny pro rychlé posouzení rizik složené z 12 odborníků.