Zpravodaj Zdraví v EU č. 203 – Téma

Úplné provedení směrnice o přeshraniční zdravotní péči si vyžádá ještě mnoho úsilí

Françoise Grossetêtová, poslankyně Evropského parlamentu a bývalá zpravodajka pro směrnici o přeshraniční zdravotní péči, uvedla, že účelem této směrnice je vyjasnit práva pacientů, kteří čerpají péči v jiné zemi Evropské unie. Dále dodala, že před jejím zavedením neexistovala žádná právní jistota a pacienti si často museli poradit sami, pokud chtěli získat péči v jiném členském státě a dosáhnout proplacení vzniklých nákladů. V tomto ohledu má tento právní předpis přímý dopad na občany Unie.

Je tato směrnice motivací k tomu, aby si zdravotní péči v zahraničí hledal větší počet lidí?

Nejde o to motivovat lidi, aby se věnovali zdravotní turistice, ale o to, aby měli pacienti možnost využívat těch nejlepších odborných znalostí a té nejlepší dostupné léčby, i když v jejich zemi není zrovna k dispozici.

Co doposud směrnice přinesla?

Směrnice upevnila právní jistotu, co se týče přeshraniční zdravotní péče a proplácení nákladů, a to jak pro samotné pacienty, tak pro příslušné vnitrostátní orgány. Mám také velkou radost z toho, že se díky ní prohloubila spolupráce mezi členskými státy. Jedním z jejích hlavních opatření je zavedení evropských referenčních sítí pro vzácná a komplexní onemocnění. Tyto sítě sdružují léčebná centra v různých zemích, která se specializují na stejné terapeutické oblasti. Způsob, jakým jsou členěny, umožní zlepšení diagnostiky a léčby vzácných onemocnění. Díky spolupráci a slučování zdrojů navíc existuje velká naděje, že ve výzkumu dojde k většímu pokroku.

V této věci se již vykonalo mnoho práce, a proto mě velmi těší, že Komise mohla v březnu 2017 oficiálně zahájit činnost první vlny 24 referenčních sítí. Konkrétně se tím potvrzuje, že když se rozhodneme pracovat společně, a ne individuálně a izolovaně, přináší nám to mnoho výhod.

Co je ještě třeba udělat?

Provádění směrnice je dlouhý a složitý proces, takže máme před sebou ještě spoustu práce. Mají-li občané využívat svých práv, musí nejdříve vědět, že je mají. Je nutné podoktnout, že v tomto ohledu se situace liší stát od státu. Na to ostatně Komise poukázala ve své poslední zprávě o provádění směrnice. Byla sice zřízena vnitrostátní kontaktní místa, která mají poskytovat občanům informace, ale řada z nich se ještě nevyužívá. O existenci směrnice a referenčních sítí musíme informovat nejen občany, ale také orgány jednotlivých států. Na závěr bych chtěla zdůraznit propojení našich systémů zdravotní péče v rámci stále rychleji se rozvíjejícího elektronického zdravotnictví (e-health). I když je toto propojení nezbytné, nebyly v době, kdy jsem na směrnici pracovala, ještě všechny členské státy připraveny spojit svoje síly. Tento nedostatek se musí v budoucnosti odstranit.

Činnosti na úrovni EU

Aktuality

Další zajímavé odkazy