Přejít na hlavní obsah
Public Health

Zpravodaj Zdraví v EU č. 247 – Téma

Vědecký výbor pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika součástí každoročního cyklu Společenství pro znalosti o životním prostředí

Autor: Marco Vighi, člen Vědeckého výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (SCHEER) a předseda pracovní skupiny výboru SCHEER, která se věnuje celoevropskému systému pro stanovení prognóz v oblasti životního prostředí (FORENV) – Nové otázky v environmentálně-sociální oblasti (cyklus 2018–2019), vodohospodářský ústav IMDEA, Alcala’ de Henares (Madrid), Španělsko.

Výbor SCHEER se kromě své běžné činnosti, v jejímž rámci provádí pro Evropskou komisi posuzování rizik, rovněž zapojuje do každoročního cyklu systému EU pro stanovení prognóz v oblasti životního prostředí (FORENV).

První cyklus FORENV proběhl v letech 2018–2019 (pilotní studie rok předtím). Vznikl z iniciativy Společenství pro znalosti o životním prostředí v roce 2017 a jeho účelem je odhalovat, charakterizovat a vyhodnocovat vznikající problémy, které mohou představovat rizika či příležitosti pro životní prostředí a lidské zdraví, a následně o výsledcích tohoto hodnocení informovat tvůrce politik a další zúčastněné strany, jež mají na základě těchto informací zajistit včasnou a náležitou reakci.

Společenství pro znalosti o životním prostředí (v angl. Environmental Knowledge Community), v jehož čele stojí Generální ředitelství pro životní prostředí Evropské komise, zajišťuje spolupráci mezi různými útvary Komise v zájmu nacházení nových způsobů, jak získávat a sdílet poznatky související s tvorbou environmentální politiky.

V rámci každoročního cyklu FORENV se členové uvedeného společenství zaměří vždy na přibližně deset nově vyvstávajících otázek. Cyklus je vždy zahájen na podzim a trvá jeden rok. Je členěn na pět fází: shromažďování informací a stanovení rozsahu analýzy, interpretace a výběr, charakterizace rizik, validace, shrnutí výsledků a jejich sdílení.

Výbor SCHEER se zapojuje především do fáze validace, kde se zaměřuje na stanovení charakteristik 10 prioritních témat. Během tohoto procesu se výbor snaží podat odpověď na tyto tři otázky:

  • Je pravděpodobné, že zjištěné nově se objevující otázky budou představovat popsaná rizika/příležitosti (případně jiná rizika)?
  • Je realistické očekávat popsaný dopad (pozitivní/negativní) na životní prostředí a lidské zdraví a je realistický uvedený související časový rámec?
  • Lze vyhodnotit a sestavit pořadí intenzity dopadu zjištěných nově vznikajících problémů na životní prostředí a lidské zdraví?

Výbor SCHEER tyto otázky zodpoví ve svém stanovisku, které obsahuje přezkum charakteristik a pořadí významu daných otázek podle jejich potenciálního dopadu na životní prostředí a lidské zdraví.

Kromě fáze validace se členové výboru SCHEER rovněž účastní odborných seminářů během fáze interpretace a výběru, které se zaměřují na přezkum nových otázek a diskusi o nich. Probíhá rovněž jejich kategorizace a stanovení priorit s ohledem na jejich potenciální význam pro politiky EU.

Během prvního cyklu FORENV byly posuzovány otázky, jako je využití nových technologií v městském prostředí či environmentálně-sociální problematika.

Druhý roční cyklus FORENV se zaměřuje na otázky týkající se budoucích inovací v zelené ekonomice a poběží až do září 2020.

Další informace

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele vytváří pokyny týkající se nanomateriálů a pomáhá tak průmyslovým subjektům s dodržováním platných právních předpisů.

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS) nedávno zveřejnil pokyny, které mají veřejným orgánům i podnikům činným v kosmetickém průmyslu pomoci vyhovět současným předpisům EU v oblasti kosmetiky (ES č. 1223/2009), pokud jde o posuzování bezpečnosti nanomateriálů určených pro použití jako kosmetické přísady. Použití nanomateriálů v kosmetických přípravcích může být prospěšné, například pokud jsou použity jako UV filtry v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření nebo jako konzervační přípravky pro uchovávání kosmetických přípravků. Tyto látky používané v kosmetice však mohou zároveň představovat riziko pro spotřebitele. V zájmu bezpečnosti spotřebitelů je tedy třeba provést podrobnou analýzu jakéhokoli nanomateriálu, který se má použít jako součást kosmetického výrobku. Zvláštní pozornost je při tom třeba věnovat nanocharakteristikám těchto materiálů (tj. extrémně malá velikost).

V roce 2012 zveřejnil výbor VVBS Pokyny pro posuzování bezpečnosti nanomateriálů v kosmetických přípravcích, nicméně od té doby došlo v oblasti výzkumu bezpečnosti nanomateriálů ke značnému vývoji. Výbor VVBS navíc zveřejnil o bezpečnosti těchto materiálů řadu hodnotících studií. Pokyny je proto zapotřebí aktualizovat, aby zajistily kompletní přehled hlavních problémů a uváděly, které údaje se vyžadují při hodnocení bezpečnosti nanomateriálů v kosmetických přípravcích.

Nové pokyny zdůrazňují význam bezpečnosti nanomateriálů s ohledem na odlišné vlastnosti v řádu nanometrů, jejich interakce a dopady, které se mohou od konvenčních forem stejného materiálu výrazně lišit. Pokyny rovněž obsahují seznam metod testování nanomateriálů, k němuž se nevyužívají zvířata (se zvláštním důrazem na nanospecifické aspekty).

Dále je k dispozici kontrolní seznam (tzv. checklist), který má žadatelům i členům výboru VVBS umožnit urychleně posoudit, zda je dokumentace úplná, a nepodávat tedy žádosti, jež jsou neúplné nebo obsahují nedostatečné či irelevantní údaje. Díky tomu bude možné celý proces vyhodnocení bezpečnosti materiálů usnadnit a ušetřit tak žadatelům i výboru VVBS čas i zdroje.

Další informace