Souhrnná zpráva, která se zveřejňuje společně s příslušnými zdravotními profily zemí, prezentuje některé z nejdůležitějších trendů týkajících se politických reforem systémů zdravotní péče v EU. Je financována Evropskou komisí prostřednictvím programu EU pro zdraví (EU4Health) a připravována ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik.
Souhrnná zpráva o stavu zdraví v EU za rok 2025 se skládá ze dvou částí:
Část 1: současné výzvy a politické reakce na ně
Část 1 se zabývá současnými výzvami a politickými reakcemi u čtyř prioritních témat:
- Zlepšení prevence s cílem snížit zdravotní a ekonomickou zátěž spojenou s nepřenosnými nemocemi
- Nepřenosné nemoci jsou hlavní příčinou nemocí, kterým lze předcházet, a úmrtí v EU. V roce 2022 tak došlo ke ztrátě 2,4 milionu potenciálních produktivních let života a mohlo se předejít více než 725 000 úmrtí.
- Prevence úmrtnosti na nepřenosné nemoci v EU by v letech 2022–2040 mohla zabránit poklesu pracovní síly v důsledku stárnutí obyvatelstva o 12 %.
- Členské země EU na tento trend reagují tak, že připravují politiky zaměřené na boj proti užívání tabáku a nikotinu, vysoké konzumaci alkoholu, obezitě a nedostatku tělesné aktivity, zejména mezi mladými lidmi.
- Je rovněž třeba řešit nové výzvy, jako jsou elektronické cigarety a dětská obezita.
- Transformace systémů zdravotní péče
- Primární zdravotní péče v EU čelí rostoucí poptávce v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a chronickým nedostatkem investic i pracovních sil.
- Pouze každý pátý lékař v EU je praktickým lékařem. V roce 2024 více než třetina dospělých Evropanů (35 %) trpěla dlouhodobým onemocněním nebo jiným zdravotním problémem. U osob starších 65 let tento podíl dosáhl 60 %.
- Členské země EU proto provádějí reformy, které by měly přilákat poskytovatele primární zdravotní péče a udržet je ve zdravotnictví a také by měly pomoci vyvinout integrovanější systémy, které zvýší dostupnost této péče, její efektivnost a postaví pacienta do středu veškeré zdravotní péče.
- Rozšíření digitálního zdravotnictví s cílem řešit tlaky na systémy zdravotní péče
- Kvůli pandemii covidu-19 a díky vzniku Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS) a také aktu o umělé inteligenci se výrazně urychlila digitální transformace zdravotní péče v EU.
- Investice do informačních a komunikačních technologií souvisejících se zdravím vzrostly od roku 2021 přibližně o 30 %, čímž se reagovalo na rostoucí poptávku po zdravotní péči, nedostatek pracovních sil a podpořily se inovace a vysoce kvalifikovaná pracovní místa v odvětví zdravotnických technologií.
- Do konce roku 2024 zavedly všechny členské státy EU elektronické zdravotní záznamy (EHR), přičemž k nim má teoreticky přístup nejméně 80 % obyvatel v 85 % zemí.
- Pokrok ve farmaceutických reformách ke zlepšení cenové dostupnosti lékařské péče a inovací
- V roce 2023 představovaly volně prodejné léčivé přípravky přibližně 60 % celkových výdajů na léky a 13 % celkových výdajů na zdravotnictví v EU.
- V souvislosti s rostoucími cenami léčivých přípravků a rostoucí poptávkou po nich provedly členské státy v letech 2020 až 2025 důležité farmaceutické reformy, jež mají za úkol zvýšit dostupnost lékům, a to s podporou právních předpisů EU o lécích a nařízení o hodnocení zdravotnických technologií.
Část 2: hlavní zjištění a graf pro každou zemi
Část 2 obsahuje jednostránková shrnutí hlavních zjištění ze všech zdravotních profilů zemí a graf, který u každé země zdůrazňuje konkrétní téma.
Předchozí ročníky
- Stav zdraví v EU: souhrnná zpráva za rok 2023
- Stav zdraví v EU: souhrnná zpráva za rok 2021
- Stav zdraví v EU: souhrnná zpráva za rok 2019
- Stav zdraví v EU: souhrnná zpráva za rok 2017
