Krizové řízení

Infekční onemocnění se mohou šířit velice rychle, pokud se včas nepřijmou náležitá opatření. V případě přeshraničního ohniska nákazy musí být reakce rychlá, cílená a koordinovaná. Podobně je tomu u úniků chemických látek nebo u přírodních katastrof (např. při sopečné erupci) – jejich důsledky se rovněž neomezují na jednu zemi a mohou zcela zahltit místní kapacity zdravotního a záchranného personálu.

EU má v případě zdravotních krizí koordinační úlohu. Konkrétní opatření v oblasti veřejného zdraví jsou dále v pravomoci vlád členských zemí, které zohledňují místní faktory, jako je vnitrostátní epidemiologická situace, sociální struktura a kapacita vnitrostátního zdravotnictví.

Komise úzce spolupracuje se všemi zeměmi EU prostřednictvím Výboru pro zdravotní bezpečnost v zájmu zajištění soudržné a dobře koordinované reakce. Rovněž mobilizuje evropské nástroje k zajištění přímé podpory členským zemím. Jedním z takových nástrojů je společné zadávání veřejných zakázek

Pandemie covidu-19 představuje závažnou zdravotní krizi, vyžadující rozsáhlou koordinovanou akci na úrovni EU. Dalšími příklady koordinace na úrovni EU v praxi jsou reakce na epidemii hantaviru v roce 2026 a epidemii viru Ebola v roce 2026.

Uznávání stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni EU

V případech vážné přeshraniční hrozby, která ohrožuje veřejné zdraví v Evropské unii (včetně pandemických situací), může Evropská komise uznat mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie.

Před tím, než k takovému uznání dojde, Komise zváží jakékoli odborné stanovisko střediska ECDC, jakékoli jiné příslušné unijní agentury nebo instituce nebo poradního výboru zřízeného podle nařízení (EU) 2022/2371.

Pokud je uznána mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie, lze zavést tato opatření:

opatření týkající se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků na základě nařízení o posílené úloze agentury EMA (nařízení (EU) 2022/123)
mechanismy pro sledování nedostatku lékařských protiopatření a pro jejich vývoj, pořizování, řízení a zavádění
aktivace podpory ze strany ECDC za účelem mobilizace a nasazení zdravotnické jednotky EU
aktivace opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize

Před uznáním bude Komise rovněž v kontaktu se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a bude s ní sdílet svou analýzu epidemie a informovat ji o plánovaném uznání mimořádných situací v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie.

Výbor pro zdravotní bezpečnost

V rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost (HSC) se koordinují rychlé reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby na úrovni EU. Jedná se o jednu z klíčových platforem pro sdílení informací o konkrétních opatřeních přijatých jednotlivými zeměmi. Společně s Evropskou komisí výbor definuje kroky v oblasti připravenosti, plánování, řešení krizí a komunikace ohledně rizik.

Výbor pro zdravotní bezpečnost se pravidelně schází, a pokud to situace vyžaduje, také na žádost Komise nebo členského státu. Výboru předsedá člen Komise. V době vrcholu covidové pandemie zasedal výbor každý týden.

Výbor pro zdravotní bezpečnost je zřízen na úrovni vyšších úředníků a na úrovni pracovní skupiny. Tvoří jej zástupci zdravotnických orgánů zemí EU, přičemž země EHP, kandidátské a potenciální kandidátské země se účastní jako pozorovatelé.

Na zasedání výboru týkající se koronavirové pandemie jsou v zájmu posílení spolupráce přizvány i další země mimo EU jako západobalkánské země a Ukrajina.

Pokaždé, když některá ze zemí EU hodlá přijmout opatření v oblasti veřejného zdraví zaměřená na boj proti vážné přeshraniční hrozbě, informuje před přijetím ostatní členské státy EU a Komisi o povaze, účelu a působnosti těchto opatření – s výjimkou případů, kdy je potřeba jednat neprodleně.

Úloha Výboru pro zdravotní bezpečnost byla dále posílena v nařízení (EU) 2022/2371 tím, že v něm výbor obdržel zmocnění k přijetí:

stanoviska a pokyny, včetně konkrétních opatření pro reakci, s cílem umožnit lepší koordinaci reakce EU na mimořádné situace v oblasti zdraví
sdělení a doporučení ohledně dozoru určená členským státům, ECDC a Komisi

Zástupci vnitrostátních zdravotnických orgánů konzultují výbor spolu s Komisí za účelem koordinace:

vnitrostátní reakce na vážnou přeshraniční zdravotní hrozbu, včetně prevence, připravenosti a plánování reakce
komunikaci o rizicích a krizovou komunikaci s veřejností a zdravotnickými pracovníky, kterou je možné přizpůsobit vnitrostátním potřebám a specifikům
přijímání stanovisek a pokynů, včetně těch, které se týkají konkrétní opatření pro reakci
podpory integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize

V případě vážné přeshraniční zdravotní hrozby, která přesahuje schopnost reakce na vnitrostátní úrovni, smí daná země EU rovněž požádat o pomoc ostatní členské státy, a to prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie.

Další informace:

Komunikace o rizicích a krizová komunikace

Nezbytným předpokladem pro účinnou reakci na krizovou situaci je jasná a efektivní komunikace s veřejností a zdravotnickými pracovníky.

Během epidemií poskytuje Evropská unie členským státům podporu v komunikaci, nicméně nevyžaduje, aby sdělení byla všude jednotná. Místo toho zajišťuje koordinaci mezi členskými státy, aby byla jejich komunikace s veřejností a pracovníky ve zdravotnictví konzistentní a soudržná.

Lepší připravenost reagovat na zdravotní krize prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek

Jedním z klíčových aspektů rámce EU pro řešení zdravotních krizí je zajištění dostupnosti lékařských protiopatření a přístupu k nim. Společné zadávání veřejných zakázek umožňuje kolektivní a koordinovaný nákup základního zdravotnického materiálu. Posiluje připravenost na zdravotní krize zlepšením spravedlivého přístupu, distribuce a bezpečnosti dodávek pro EU a partnerské země.

Tento přístup, který byl původně zaveden dohodou o společném zadávání veřejných zakázek a nedávno posílen dalšími mechanismy pro vývoj, vytváření zásob, distribuci a darování lékařských protiopatření zavedenými na úrovni Unie, hraje zásadní úlohu při podpoře rámce EU pro zdravotní bezpečnost a přispívá ke koordinované reakci na přeshraniční zdravotní hrozby.

Technická pracovní skupina pro diagnostické testy na covid-19

V souvislosti s pandemií covidu-19 zřídil Výbor pro zdravotní bezpečnost v květnu 2021 technickou pracovní skupinu pro diagnostické testy na covid-19, jejímiž členy jsou odborníci z 27 zemí EU a Norska, jakož i zástupci Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, Společného výzkumného střediska a střediska ECDC.

Technická pracovní skupina přezkoumává návrhy zemí EU a výrobců na zařazení prostředků na společný seznam EU testů na antigen na covid-19. Na základě všech antigenních testů zařazených na společný seznam EU lze vydat digitální certifikát EU COVID.
Další informace o technické pracovní skupině a její činnosti