Transplantace orgánů se jakožto způsob léčby používá stále častěji, avšak hlavním omezujícím faktorem zůstává nedostatek dostupných orgánů.
Nejčastěji transplantovaným orgánem jsou ledviny. Transplantací se řeší finální stádia onemocnění ledvin. K dalším často transplantovaným orgánům patří játra, plíce a srdce, transplantovat umíme i tenké střevo a slinivku a další transplantační postupy neustále vznikají.
Všechny orgány lze darovat po smrti, žijící dárci mohou darovat jednu ledvinu a část jater.
Evropská komise poskytuje finanční prostředky na projekty nebo společné akce s vnitrostátními orgány týkající se látek lidského původ. Opatření se zaměřují na podporu mandátu EU týkajícího se bezpečnosti a kvality, ale slouží také k prosazování jiných politických priorit, jako je zlepšování dostupnosti látek lidského původu nebo účinnosti systémů zdravotní péče při podpoře dárcovství a dodávek.
Evropská komise podporuje příslušné vnitrostátní orgány tím, že usnadňuje sdílení informací mezi nimi (zejména během pandemie covidu-19), a to včetně pokynů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Plánuje rovněž další opatření na podporu dárcovství, a to zejména v těchto dvou směrech:
- podpora zemí EU a dodržování povinnosti podávat zprávy, jak je stanoveno v příslušné směrnici
- podpora prostřednictvím grantů v rámci programu EU pro zdraví (EU4Health) a finanční podpora pro odborné subjekty
Související právní předpisy
Právní rámec vymezující normy kvality a bezpečnosti transplantací orgánů stanoví směrnice 2010/53/EU (evropská směrnice o orgánech určených k transplantaci).
Tato směrnice stanoví kvalitativní a bezpečnostní normy uplatňované u darovaných lidských orgánů. Vztahuje se na všechny jednotlivé kroky transplantačního procesu od darování, zprostředkování a testování, až po manipulaci a distribuci.
S cílem napomoci provádění tohoto základního aktu Evropská komise v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány zemí EU navrhla a přijala směrnici Komise 2012/25/EU, která se týká informačních postupů pro výměnu lidských orgánů určených k transplantaci mezi členskými zeměmi EU.
Návrh Evropské komise týkající se této směrnice doplnilo posouzení dopadů. Jako základ pro stávající právní předpisy posloužilo usnesení 2007/2210, závěry Rady č. 15332/07 SAN o dárcovství orgánů a transplantacích, sdělení Komise KOM (2007) 275 a konzultace na téma dárcovství orgánů a transplantace.
Obecné pokyny
Evropská komise úzce spolupracuje s odbornými institucemi, jako je Rada Evropy (RE) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), a společně připravují praktické pokyny pro transplantační zařízení a organizace zabývající se zprostředkováním, aby jim provádění tohoto závazného právního rámce usnadnily.
- Rada Evropy pravidelně přezkoumává a aktualizuje technické požadavky ve své Příručce o kvalitě a bezpečnosti orgánů určených k transplantaci. Kromě toho vydala doporučení zabývající se obchodováním s orgány.
- Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zpracovává posouzení rizik a plány připravenosti v případech, kdy existuje v souvislosti s vypuknutím nějaké epidemie riziko pro používání krevního materiálu, tkáně, buněk a orgánů. Nejnověji ECDC poskytlo informace o těchto tématech:
Koordinace a provádění
Za provádění právních předpisů EU a uplatňování v nich obsažených norem jsou odpovědné příslušné vnitrostátní orgány. Evropská komise pořádá pravidelné schůze s jejich zástupci s cílem usnadnit komunikaci, výměnu osvědčených postupů a dosáhnout společného porozumění o provádění směrnic.
Pravidelné průzkumy, které příslušné orgány provádějí, poskytují Evropské komisi podklady pro přípravu zpráv o aktuálním stavu provádění právních předpisů.
Příležitostně vydávají příslušné vnitrostátní orgány zemí EU prohlášení k tématům společného zájmu:
- prohlášení o dárcovství a transplantaci orgánů v kontextu pandemie covidu-19
- prohlášení k navrhovanému pojetí celosvětové výměny orgánů k transplantaci ledvin
Akční plán
Akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009–2015): posílená spolupráce mezi členskými státy napomáhá zemím EU při řešení nedostatku orgánů, ke zdokonalování transplantačních systémů a ke zvyšování kvality a bezpečnosti transplantačních produktů. V jeho rámci byl stanoven společný směr, který země EU v této oblasti sledují, aby posílily svou činnost na vnitrostátní úrovni, a slouží jako základ pro řadu akcí financovaných EU. Během provádění (2009–2015) vzrostl počet transplantací v zemích EU o 4 600 zákroků ročně.
