Duševní zdraví

Komplexní přístup EU k duševnímu zdraví

V projevu o stavu Evropské unie z roku 2022 oznámila předsedkyně Ursula von der Leyenová záměr Komise předložit v roce 2023 novou iniciativu v oblasti duševního zdraví.

Dne 7. června 2023 přijala Komise sdělení o komplexním přístupu k duševnímu zdraví, které má členským státům a zúčastněným stranám pomoci přijmout rychlá opatření k řešení problémů v této oblasti.

Právě toto sdělení je základním stavebním kamenem nového přístupu. Po rozsáhlých konzultacích s členskými státy, zúčastněnými stranami a veřejností byl vypracován komplexní, mnohostranný přístup k duševnímu zdraví zaměřený na prevenci.

Nový přístup uznává, že duševní zdraví zasahuje do mnoha oblastí politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, výzkum, digitalizace, územní plánování, kultura, životní prostředí či klima. Cílem tohoto meziodvětvového přístupu je postavit duševní zdraví na roveň zdraví tělesného.

Vychází se při tom ze stávajících politik, přístupů a opatření. Uvedené sdělení obsahuje 20 stěžejních iniciativ, které mají přímo či nepřímo podpořit členské státy při realizaci komplexního přístupu k duševnímu zdraví. V rámci těchto iniciativ jsou specifikovány možnosti financování v hodnotě 1,23 miliardy eur.

• Sdělení Komise – Komplexní přístup k duševnímu zdraví

U příležitosti Evropského týdne duševního zdraví 2024 zveřejnila Komise rámec pro sledování realizace opatření, která jsou obsažena ve sdělení o komplexním přístupu k duševnímu zdraví.

Provádění uvedeného přístupu má formu konkrétních opatření ve prospěch občanů a systémů zdravotní péče, a to na úrovni jednotlivých členských států pod vedením vnitrostátních orgánů a zúčastněných stran. Koordinaci a horizontální podporu pak zajišťuje Komise ve spolupráci s mezinárodními partnery, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní červený kříž, Červený půlměsíc a UNICEF.

Výše uvedený rámec pro sledování umožňuje pravidelnou aktualizaci informací, které se týkají realizace opatření stanovených ve sdělení o komplexním přístupu k duševnímu zdraví.

U příležitosti Světového dne duševního zdraví 2024 zveřejnila Komise aktualizovanou verzi uvedeného rámce. 

• Rámec pro sledování

Situace v oblasti duševního zdraví v Evropě

Zpráva o zdravotních profilech zemí z roku 2023, kterou v souvislosti se Stručným pohledem na zdraví obyvatel Evropy (State of Health in the EU) vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik, obsahuje přehled situace v oblasti duševního zdraví v jednotlivých členských státech a dále v Norsku a na Islandu.

V důsledku ničivých dopadů koronavirové pandemie, válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti, rostoucí míry nezaměstnanosti, zvyšujících se životních nákladů, tlaků v digitální sféře a sociálních médiích se s pocity úzkosti, s depresemi či obavami ohledně budoucího vývoje setkáváme stále častěji. Již tak křehké duševní zdraví veřejnosti se tak ještě zhoršilo, zejména u dětí, mládeže a mladých lidí.

Psychické problémy jsou navíc v populaci rozděleny nerovnoměrně, přičemž depresemi trpí častější ženy a skupiny obyvatelstva s nižšími příjmy a nižší úrovní vzdělání.

Potřeba nezbytných kroků v této oblasti byla zdůrazněna v nedávném průzkumu Eurobarometr o duševním zdraví z října 2023. Podle jeho výsledků se s emocionálními nebo psychosociálními problémy, jako je deprese nebo pocit úzkosti, potýkalo v posledních dvanácti měsících 46 %respondentů.

Odbornou pomoc přitom vyhledal pouze každý druhý člověk s psychickými obtížemi.

Již před pandemií covidu-19 trpěl v EU problémy v oblasti duševního zdraví každý 6. člověk.

Podle zprávy Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy z roku 2018 přesahují celkové náklady na léčbu duševních onemocnění ve 27 zemích EU a Spojeném království dle odhadů 4 % HDP, což je více než 600 miliard eur.

Ze zprávy Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy z roku 2022 vyplývá, že téměř každý druhý mladý Evropan či Evropanka mají pocit, že se jim nedostává náležité péče o duševní zdraví, přičemž podíl mladých lidí, kteří uváděli příznaky deprese, se během pandemie více než zdvojnásobil, a to hned v několika zemích EU.

Proto je třeba pokračovat v investicích do reformy systémů péče o psychické zdraví a zdravotní péče, včetně kvalifikace a rozvoje pracovníků v oblasti duševního zdraví, a zároveň prolomit stigmatizaci a diskriminaci v souvislosti s psychickým zdravím.

Závažnost současné situace si vyžaduje přijetí dalších opatření, která by zabránila trvalým důsledkům u mladších generací.

Proto je třeba zajistit posun priorit směrem k prevenci, včetně řešení behaviorálních rizikových faktorů a sociálních, environmentálních a obchodních faktorů, jakož i realizaci konkrétních, ambiciózních iniciativ na podporu duševního zdraví a prevenci psychických nemocí.

Zároveň se tím přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN i cílů WHO týkajících se nepřenosných nemocí.

Přehled opatření v oblasti duševního zdraví

Duševní zdraví považuje Komise za jednu ze svých priorit, což dokládá i řada projektů a opatření, které v posledních 25 letech v této oblasti podpořila.

Přehled stávajících opatření a nástrojů:

1. Osvědčené a slibné postupy

Portál osvědčených postupů Evropské komise (Best Practice Portal) usnadňuje shromažďování, sdílení a provádění osvědčených a slibných postupů mezi členskými státy EU.

V roce 2018 zařadily členské státy mezi své priority také duševní zdraví.

V květnu 2019 byl zemím EU předložen předběžný výběr osvědčených postupů. Ty jim poté přiřadily důležitost v závislosti na vnitrostátních prioritách.

Ze tří nejoceňovanějších postupů se v současné době provádějí dvě iniciativy za finanční podpory ročního pracovního plánu třetího programu v oblasti zdraví na rok 2020.

Společná akce ImpleMENTAL zavádí reformu belgického systému duševního zdraví a zaměřuje se na posílení komunitních služeb zaměřených na klienty, a dále rakouský víceúrovňový program prevence sebevražd.

Do akce je zapojeno celkem 21 členských zemí (za finanční podpory ve výši 5,4 milionu eur).

Činnost v rámci společné akce ImpleMENTAL v oblasti odborné přípravy a budování kapacit podporuje Regionální kancelář WHO pro Evropu, a to na základě dohody o příspěvcích na oblast duševního zdraví napříč politikami v hodnotě 11 milionů eur, jež byly poskytnuty v rámci pracovního programu EU4Health 2022.

Prostřednictvím projektu Evropská aliance proti depresi je realizován program zahrnující provádění nástroje iFightDepression pro zvládání mírné až mírné deprese bez odborné pomoci.

Do tohoto projektu je v současné době zapojeno 10 členských států, za finančního přispění EU ve výši 1,6 milionu eur.

Pokud jde o specifické potřeby dětí a mladých lidí, organizace Icehearts Europe a Let’s Talk About Children se zaměřují na zlepšení duševního zdraví a pohody mladých lidí.

V červenci 2023 byla zveřejněna výzva k předložení osvědčených a slibných postupů zaměřených na oblast duševního zdraví. Za osvědčené nebo slibné bylo označeno 29 postupů. Ty jsou k dispozici v úložišti osvědčených postupů EU v oblasti duševního zdraví na Portálu osvědčených postupů Evropské komise.

Ve dnech 11.–13. března 2024 se konalo online tržiště, během něhož měli autoři těchto 29 postupů možnost je podrobně představit zástupcům členských států EU, kteří mají zájem o jejich případné uplatnění ve své zemi.

2. Iniciativa „Společně za lepší zdraví“

Komplexní přístup k duševnímu zdraví vychází rovněž z iniciativy Komise s názvem „Společně za lepší zdraví“, která se týká nepřenosných nemocí a jež byla představena v červnu 2022.

Tato iniciativa nabízí členským státům podporu při:

• určování a provádění účinných politik a opatření ke snížení zátěže způsobené závažnými nepřenosnými nemocemi,
• zlepšování zdraví a dobrých životních podmínek občanů,
• snižování nerovností v oblasti zdraví.

Jednou z pěti klíčových oblastí, kterými se tato iniciativa zabývá, je právě duševní zdraví a neurologické poruchy.

Iniciativa byla zformulována za spolupráce zemí EU a zúčastněných stran a podporuje realizaci zásadních opatření v nejrůznějších oblastech: od propagace péče o duševní zdraví (well-being) a proaktivní prevence až po sociální začlenění osob s dlouhodobým onemocněním.

V oblasti duševního zdraví se iniciativa soustředí na tyto čtyři prioritní oblasti:

• podpora příznivých podmínek pro duševní zdraví a zvyšování odolnosti a realizace přístupu zohledňujícího oblast duševního zdraví ve všech politikách
• podpora duševní pohody a prevence duševních poruch
• zdokonalení včasného a zároveň rovného přístupu k vysoce kvalitním službám v oblasti duševního zdraví
• ochrana práv, posílení sociálního začlenění a řešení stigmatizace psychických problémů

Opatření v těchto oblastech se již realizují a budou probíhat až do roku 2027.

3. Budování kapacit a odborná příprava v oblasti duševního zdraví

V zájmu podpory vnitrostátních opatření v oblasti duševního zdraví vytvořila Komise spolu se Světovou zdravotnickou organizací a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj projekty s cílem poskytnout každému členskému státu EU individualizovanou podporu formou technické pomoci a budování kapacit při předávání a realizaci osvědčených postupů v oblasti duševního zdraví.

Projekt EU-PROMENS, který byl zahájen v lednu 2024, nabídne víceoborovou odbornou přípravu v oblasti duševního zdraví pro zdravotnické pracovníky, učitele, pedagogy a sociální pracovníky.

Kromě toho se v jeho rámci budou organizovat výměnné programy pro odborníky v oblasti duševního zdraví. Tento program odborné přípravy a výměn je financován v rámci programu „EU pro zdraví“ s příspěvkem EU ve výši 9 milionů eur.  

4. Balíček podpůrných opatření EU zaměřených na boj proti stigmatizaci a diskriminaci

Přestože se veřejné povědomí o otázkách duševního zdraví v posledních letech zlepšilo, související stigmatizace a diskriminace lidi často odrazuje od vyhledání odborné pomoci. Významem boje proti stigmatizaci lidí trpících duševními onemocněními se konkrétně zabývá jedna ze 20 stěžejních iniciativ sdělení o komplexním přístupu k duševnímu zdraví.

V zájmu podpory členských zemí v této oblasti sestavila Komise přípravnou skupinu, která spadá do podskupiny pro duševní zdraví v rámci Expertní skupiny zabývající se veřejným zdravím. 

• Zasedání přípravné skupiny

Uvedená přípravná skupina se podílela na vypracování podpůrného balíčku EU, který byl představen během společné akce, kterou u příležitosti Světového dne duševního zdraví (10. října 2024) uspořádala EU ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a organizací Mental Health Europe. Balíček obsahuje tyto body:

• Oddíl věnovaný situaci v EU v rámci souboru nástrojů WHO proti stigmatizaci a diskriminaci;
• Mediální osvětovou kampaň o stigmatizaci (#InThisTogether);
• Výběr osvědčených a slibných postupů na podporu členských států EU a zúčastněných stran v boji proti stigmatizaci a diskriminaci;
• Diskusní dokument věnující se řešení stigmatizace a diskriminace.

Financování projektů v oblasti duševního zdraví

V rámci ročních pracovních programů programu EU pro zdraví (EU4Health) poskytuje Komise členským státům a zúčastněným stranám finanční podporu určenou na realizaci činností zaměřených na prevenci a řízení duševního zdraví.

V posledních třech letech již bylo na projekty zabývající se veřejně–zdravotními aspekty duševního zdraví (včetně reforem systému duševního zdraví) přiděleno více než 30 milionů eur.

V rámci pracovního programu EU pro zdraví 2023 byly na podporu prosazování duševního zdraví a prevence problémů v této oblasti uvolněny finanční prostředky ve výši 18,5 milionu eur:

• 6 milionů eur orgánům členských států na spolupráci v rámci společné akce zaměřené na řešení problémů v oblasti duševního zdraví,
• 4,5 milionu eur zúčastněným stranám na podporu projektů souvisejících s podporou duševního zdraví, prevencí a řízení problematiky v této oblasti.

Obě opatření se zaměřují na pomoc zranitelným skupinám obyvatel, jako jsou migranti, uprchlíci, Romové a osoby vysídlené z Ukrajiny.

• 8 milionů eur na projekty, jejichž cílem je řešit psychické problémy pacientů s rakovinou a bývalých onkologických pacientů, jakož i pečujících osob a rodin.

Finanční podpora bude rovněž poskytována prostřednictvím pracovního programu EU pro zdraví 2024 s cílem zajistit, aby členské státy spolupracovaly v rámci společné akce věnující se podpoře komplexního přístupu k duševnímu zdraví zaměřeného na prevenci s cílem podpořit zranitelné skupiny (6 milionů eur).

Zúčastněné strany budou mít k dispozici další 2 miliony eur na realizaci projektů podporujících úsilí členských států o propagaci významu duševního zdraví.

Tyto projekty financované EU spravuje Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast (HaDEA).

• Projekty na podporu duševního zdraví v EU

Správa věcí veřejných

Komise úzce spolupracuje s členskými státy a zúčastněnými stranami v oblasti podpory dobrého duševního zdraví a prevence psychických onemocnění.

Spolupráce a výměna zkušeností mezi zeměmi probíhá v rámci podskupiny pro duševní zdraví, která funguje při Odborné skupině pro veřejné zdraví. Její členové poskytují Komisi poradenství ohledně provádění stěžejních iniciativ.

Dále informují Komisi o tom, jak jednotlivé členské země provádějí příslušná opatření související s uvedeným komplexním přístupem a jiná opatření v oblasti duševního zdraví.

Interakce mezi všemi klíčovými zúčastněnými stranami probíhá pravidelně prostřednictvím specializované sítě pro duševní zdraví v rámci platformy pro politiku EU v oblasti zdraví.

Činnost sítě zúčastněných stran s názvem „Duševní zdraví ve všech politikách“ řídí organizace Mental Health Europe, přičemž do jejích aktivit se mohou zapojit subjekty ze zdravotnictví i jiných sektorů a sdílet své poznatky a poskytovat doporučení ohledně možných opatření. 

Podpora Ukrajiny – duševní zdraví vysídlených osob a uprchlíků

Uprchlíci a vysídlené osoby, zejména ty, které prchají před válkou, nyní například na Ukrajině, potřebují psychickou podporu a je třeba jim včas nabídnout pomocnou ruku s cílem zmírnit jejich utrpení.

Na pomoc vysídleným lidem z Ukrajiny, kteří naléhavě potřebují psychologickou pomoc, zvláště se zvládáním traumatu, uvolnila Komise z programu EU pro zdraví (EU4Health) 31,2 milionů eur.

Konkrétně pak byla podepsána dohoda o příspěvcích s Mezinárodní federací Červeného kříže, díky níž se má lidem vysídleným z Ukrajiny nabídnout psychologická podpora, která jim pomůže vyrovnat se s traumatizujícími zážitky.

Kromě toho realizují zúčastněné strany za přispění EU ve výši 3 milionů eur čtyři projekty:

• MESUR
• Peace of Mind
• Well-U
• U-Rise

Cílem těchto projektů je poskytovat psychologickou podporu vysídleným osobám z Ukrajiny a zlepšit psychické zdraví a duševní pohodu migrantů a uprchlíků.

Kromě toho nabízí Komise řadu online kurzů a dalších vzdělávacích materiálů o zdraví migrantů, a to na těchto internetových stránkách:

• virtuální akademie ECDC 
• síť Migrace a zdraví: vzdělávání odborníků na Platformě pro politiku v oblasti zdraví (Health Policy Platform).

Nabízené kurzy byly vypracovány s podporou třetího programu EU v oblasti zdraví.

Duševní zdraví a covid-19

Koronavirová pandemie a její důsledky výrazně zvýšily poptávku po službách zaměřených na duševní zdraví.

Potvrzuje to i zpráva s názvem Stručný pohled na zdraví obyvatel Evropy z roku 2020, která uvádí, že pandemie covidu-19 a následná hospodářská krize se negativně podepsaly na duševním zdraví a spokojenosti obyvatelstva, což dokládá vyšší míra stresu a větší výskyt úzkostí a depresí.

Za nejrizikovější skupiny se považují mladí lidé a lidé s nižšími příjmy.

Významnou část negativních dopadů pandemie na duševní zdraví představuje skutečnost, že došlo k přerušení zdravotní péče u osob trpících duševním onemocněním.

Několik měsíců po vypuknutí pandemie zřídilo generální ředitelství Komise pro zdraví a bezpečnost potravin v rámci své platformy EU pro politiku v oblasti zdraví vyhrazené fórum pro organizace zúčastněných stran zabývající se zdravotními a sociálními službami, kde mohli diskutovat o možných přístupech při řešení duševních potíží souvisejících s pandemií covidu-19 a sdílet své poznatky a zkušenosti.

Tato virtuální síť a knihovna, kterou koordinovala organizace Mental Health Europe, se zaměřovala na potřeby ohrožených skupin obyvatel, jako jsou bezdomovci, lidé s již existujícím onemocněním a starší lidé.

Na provádění osvědčených postupů v praxi, které měly přímý dopad na řešení problémů v oblasti duševního zdraví během pandemie covidu-19, poskytla EU finanční podporu ve výši 750 000 eur v rámci pracovního programu EU4Health 2021.

V rámci projektů MENTALITY a STEP-IN se pracuje na zvyšování povědomí o dopadech pandemie covidu-19 na zranitelné komunity a na uplatňování osvědčených postupů na jejich podporu.

Iniciativy místních komunit, které se zasadily o zmírnění dopadu onemocnění covidu-19 na duševní zdraví, ocenila Komise formou Ceny EU v oblasti zdraví za rok 2021.

Slavnostní vyhlášení vítězné iniciativy proběhlo 4. května 2022. Spolu s iniciativami, jež se dostaly do užšího výběru, je vítězný projekt představen v brožuře o dopadu onemocnění covid-19 na duševní zdraví.